Inscenace Klobouk, hvězdy, neštovice aneb Rozhovory s nenarozenými dětmi vychází z útržků osobních vzpomínek účinkujících (tří dívek a tří mladíků) na dětství, kterým poskytly pevný rámec vybrané scény z textů Maurice Maeterlincka. Kdesi mimo naši realitu existuje svět dětí, jež čekají na své narození a mají spoustu otázek na to, co je po něm čeká. Publikum je tak svědkem zvláštního dialogu již narozených a ještě nenarozených, který je veden slovy (česky, polsky, rusky i slovensky), hudbou, výtvarnými obrazy, tancem i akrobatickými sekvencemi. Všechny ty drobné detaily, historky, postřehy, emoce, hudební motivy, gesta i salta se skládají do působivé divadelní zprávy.
Do zprávy o světě, kde na děti vedle neštovic a vší čekají také ptáci a hvězdy. O světě, na který stojí za to se narodit. (Zdeněk A. Tichý)
