Ulice. Je jako každá jiná. Čím by zrovna tahle měla být vyjímečná?
Jsou jich stovky, tisíce. Stačí se však zastavit a dívat se. Začíná úžasné divadlo světa.
Anonymní tváře a postavy, a přesto tolik příběhů.
Ulice je metafora. Čeho? Snad cesty, snad života. Odněkud někam vede, někde začíná, někam míří a je konečná.
Během jedné hodiny projdou touhle ulicí desítky postav, charakterů a fragmentů lidských příběhů. Někteří bez povšimnutí, někteří aniž by věděli odkud a kam vlastně jdou. Jedni bloudí, jiní utíkají, jedni tu být nechtějí, druhé odsud vyhánějí, jiní se vracejí. Někteří projdou bez toho, aniž by zanechali výraznější stopu, někteří svým příběhem změní chod událostí.
Vizuální a pohybové divadlo, ve kterém nechybí humor i mrazení. Divadelní obrazy plné grotesknosti i smutku se mísí s každodenním životem ulice.
Procházející je v pořadí už třetí inscenací, na které se podílejí mladí členové Studia Continuo, které v roce 2007 založil umělecký vedoucí divadla Pavel Štourač.
