Sensus Communis je performativní projekt na pomezí zvukové poezie, sound puppetry a objektového divadla. Název odkazuje k pojmu „zdravý rozum“, ale inscenace se spíše než k racionalitě obrací k tělesnému a smyslovému vnímání světa kolem nás.
Zvuk – přirozená součást každodenního života – zde získává mytické rozměry. Stává se objektem zkoumání, nositelem paměti i zdrojem vyprávění. Jako materiál, ze kterého a s kterým lze oživit i zdánlivě obyčejné věci.
Inscenace pracuje se současnými i analogovými technologiemi a rozvíjí specifický typ performerství a loutkoherectví. Myšlenka zvukové loutkařiny postupně přerůstá v objektové divadlo, příběh dvou záhadných bytostí, operátorů, kteří zkoumají mechaniku věcí, co v dnešním světě už možná ztratily svůj původní význam a přetrvávají jen jako melancholická stopa minulého.
