Autorská inscenace Stand Up (and Try to Stay Standing) je něčím mezi storytellingem, stand-upem, fyzickým divadlem a postmoderním kabaretem. Hlavní roli v ní hrají příběhy skupiny seniorních herců, kteří inscenaci společně s tvůrčím týmem divadla připravili. Příběhy, které během představení zazní jsou osobní, vysněné, odžité, vymyšlené, reálné i fiktivní.
Na začátku přípravy inscenace stála otázka: Jak vlastně vyprávíme svůj osobní příběh?
Elliot George Mishler říká, že “jsme příběhy, které o sobě vyprávíme”, přičemž upozorňuje na to, že vyprávěný příběh o sobě se většinou neshoduje s prožitou realitou a také, že se během našeho života často zásadně proměňuje a vyvíjí. A právě tato myšlenka se stala výchozí inspirací pro vznik inscenace.
Její scénická podoba vychází z autorského materiálu, vytvořeného performery během zkoušení. To bylo zaměřené na hledání a znovuobjevování osobních příběhů, které jsou nejen uchovány ve vzpomínkách, ale rezonují v těle, v jeho fyzické podobě i pohybovém projevu.
Pro tvůrčí práci souboru znamená spolupráce se seniorními herci rozšíření možností vlastního svébytného divadelního jazyka, stejně jako překonávání vžité premisy, že fyzické divadlo je doménou pouze mladých a trénovaných performerů.
