Každoroční letní projekt se uskutečnil v prostorách bývalé městské vodárny v Písku, jejíž historie sahá až do roku 1901, a jež fungovala až do podzimu 2018.
Dnes již nevyužívaný objekt se vyznačuje rozlehlými prostory k úpravě vody – obřími betonovými vanami s rezavějícími železnými pláty na stěnách, labyrintem chodeb, kilometry všudypřítomného potrubí, stovkami čerpadel a dalšího technického vybavení. Všechna tato unikátní specifika bývalé vodárny se v připravovaném projektu dostala do hry a stala se součástí divadelní akce.
Inspiraci pro představení jsme čerpali především z místa samotného, jeho historie, současného kontextu a témat, jež se k místu vážou a zejména pak příběhů lidí s tímto místem spojených, lidí, kteří zde pracovali, nebo žili v jeho okolí, např. Dagmar Šimková, politická vězenkyně československého komunistického režimu. Vedle této příběhové linie hrála v projektu i významnou roli původní funkce budovy vodárny, tedy úprava a čištění vody a mytologické příběhy spojené s vodou a jejím symbolickým významem (např. výklad Jonáše a velryby v díle Josepha Campbella, který břicho velryby považuje za symbolické místo, kde člověka pohltí neznámo; místo, ve kterém se rodí hrdina, člověk schopný vzdorovat osudu, době, strachu, či totalitě).
