Existují věci, které se můžeme dozvědět jen díky sluchu? Jak se převrátí naše perspektiva, pokud na místo vizuality zvolíme jako výchozí smysl poznání právě sluch?

Closing time – zavíračka. Divadelní rituál za další den. Co musíme udělat, aby ráno znovu vyšlo slunce?

Kateřina Šobáňová, Stefan Bütschi a Divadlo Continuo. Pohybově-vizuální zpověď o stárnutí lidského těla, křehkosti, kráse a prožitku smysluplnosti vlastní existence

Vizuální báseň s prvky magické obrazivosti, absurdity a grotesknosti. Inscenace spojující fyzické, loutkové a výtvarné divadlo

5. srpna 1968 přichází na Rudé náměstí v Moskvě drobná žena. Před sebou tlačí kočárek s tříměsíčním synem. V peřince má chlapeček přibalený ručně psaný transparent s nápisem Za vaši a naši svobodu. Společně se ženou usedá sedm dalších lidí na dlažbu a roztahuje své transparenty právě ve chvíli, když hodiny na Spasské věži odbíjejí poledne.

Autorská inscenace odrážející současnou náladu ve společnosti, kde se každý snaží horlivě vykřičet svou poslední zprávu.